Trnka obecná (Prunus spinosa)

Další léto je pomalu za námi a čas nevlídných plískanic se nezadržitelně blíží, ale protože nás rozhodně čeká ještě pár krásných dnů na procházky přírodou, povíme si dnes o jedné hodně přehlížené rostlině a tou je trnka obecná.

   Je sice pravda, že k přímé konzumaci se pro svou přílišnou trpkost nehodí, ale s malou úpravou jsme schopni z ní vytvořit nepřekonatelný domácí prostředek, vhodný na celkové posílení organismu, který výborně posiluje imunitní systém a působí proti vyčerpanosti a únavě.

Trnka je takový malý divoch, o co menší má vzrůst, o to bohatší má kořenový systém a je schopna růst i ve výrazně kamenitých podkladech. Najdeme ji v remízcích, na kraji lesů i kolem cest, kde vytváří křovinaté, někdy neproniknutelné porosty. Je to také jedna z prvních dřevin, která na jaře rozkvétá, ale její plody dozrávají mezi posledními. Trnka tedy celé své vegetační období sbírá sílu do svých plodů a této síly můžeme na podzim využít.

  Optimální doba sběru je až po prvních mrazících, ale můžeme ji sbírat od konce září a nechat přemrznout doma v mrazáku. Přemrznutím trnky výrazně ztrácí svou nepříjemnou trpkost. Přemrzlé trnky odpeckujeme a na 1 kg trnek přidáme 0,7 až 1 kg třtinového cukru a 2 dcl citrónové šťávy, necháme den stát v pokojové teplotě a občas promícháme. Druhý den přecedíme přes plátno, lehce vymačkáme, dáme do uzavíratelných sklenic a uložíme do chladu. Sirup užíváme 2 krát denně 1 polévkovou lžíci. Užívat jej můžeme i několik týdnů.

Můžeme si také vyrobit variantu lihovou, kde postup je stejný, jen místo cukru odpeckované trnky zalijeme 1 l slivovice nebo vodky a přidáváme jen 1 dcl citrónové šťávy a místo cukru dáme 10 dkg rozinek. Při této variantě macerujeme minimálně týden. Potom přecedíme rovněž přes plátno a užíváme 1 až 2 lžíce denně.

Přeji vám všem krásný podzim a až půjdete na trnky, nezapomeňte s sebou staré kožené rukavice. Trnka své plody chrání trny na větvičkách, tak ať se při sběru neporaníte. L.PerničkováCo je homocystein

Milí čtenáři, dostala jsem od vás mnoho dotazů na článek MUDr K.Erbena na téma homocystein. Takže co je vlastně homocystein? Je to aminokyselina vznikající při metabolických procesech všech savců z aminokyseliny methioninu. Je v těle odbourávána na cystein za pomoci vitamínů skupiny B, zvláště B6, B12 a kyseliny listové. Jejich nedostatek ve stravě potom vede k zvyšování hladiny homocysteinu.

    Hladina se liší podle věku člověka od 3 do 15 umol/l . Americký lékař McCully vyjádřil hypotézu, že jeho vysoká hladina přispívá k nemocem krevního oběhu, protože jeho vyšší hladina byla prokázána u kardiovaskulárních onomocnění. Ze studií vyplívá, že pokud se výše uvedené látky doplní ještě o vitamín K2, který společně s hořčíkem dokáže snížit riziko kalcifikace cév. Je nutno ovšem uvést, že tělo homocystein potřebuje a samozřejmě si ho také vytváří, protože je důležitý pro život buňky, pro její dýchání, výživu i rozmnožování. Při správné funkci látkové výměny se rozloží na dále zužitkovatelné a neškodné látky, předpokladem ovšem je dostatek výše uvedených vitamínů a kyseliny listové. Dnes se uvažuje o jeho zvýšených hladinách i v souvislosti s dalšími civilizačními chorobami jako je zvýšená hladina LDL cholesterolu, únavový syndrom, alergie, žaludeční a dvanáctníkové vředy, obezita a mnohé další.

Proč se tedy hladina homocysteinu zvyšuje? Odpověď není zcela jednoznačná, ale mnoho odborníků se shoduje na tom, že je to razantní změnou stravovacích návyků. Teorie se opírá o to, že za 2.světové války bylo velmi málo úmrtí na kardiovaskulární choroby. V té době byl nedostatek masa, mléka, mléčných výrobků a tuků, což jsou hlavní složky potravy ze kterých vzniká methionin. Tuky navíc zhoršují vstřebávání kyseliny listové a vitamínů skupiny B. V té době prostě byla základem jídelníčku hlavně zelenina a ovoce.

 Co tedy dělat? Rozhodně je potřeba věnovat pozornost svému jídelníčku a uvědomit si, že rostlinné bílkoviny jsou pro nás mnohem příznivější než živočišné a alespoň večeře by měla být složená jen ze zeleniny. Využít můžeme také celou řadu potravních doplňků jako je preparát Folbene, Bu met, Neolife, Vitatonic, Ra vit, Fytotonic, Vita Aktiv a mnoho dalších běžně dostupných preparátů.

Hlavní věc je ovšem rovnováha a přiměřenost ve všem, takže až si pochutnáte na steaku, odměňte své bříško pořádnou porcí salátu a vaše spokojené tělo vám bude s radostí sloužit. L.PerničkováPUBLIKOVANÉ ČLÁNKY

MY a JARO

MY A ZIMA

MY A PODZIM

PREPARÁTY JOALIS

MOUDRÁ PŘÍRODA

ZAJÍMAVÉ ČLÁNKY

Kontakt

Lenka Perničková - poradna Vesna Panská 4
Olomouc
77100
777 799 976 perni@seznam.cz . vesnapernickova@gmail.com