„Před bezem smekni, před hlohem klekni„

„Před bezem smekni, před hlohem klekni„

říká moudré přísloví a vede nás k zamyšlení, proč neumíme využít zkušenosti našich předků, kteří byli schopni, vypořádat se s většinou zdravotních problémů sami, jen s pomocí jednoduché domácí lékárničky a malou zásobou bylin. Rostliny jsou léčivé skoro všechny,
jen se je musíme naučit znát. Potom se nám stanou věrnými průvodci po celý život.
    Stačí se jen rozhlédnout kolem našich stavení a najdeme skutečné poklady.  Naši dědové moc dobře věděli, že by člověk měl využít hlavně rostliny, které rostou kolem nás, protože i plevel roste podle svých zákonitostí a hodně vypovídá o kvalitě a složení půdy. Tato kvalita se zase odráží v zásobení našeho organismu stopovými prvky, vitamíny a minerály.
    Podívejme se tedy na rostliny a plevele, kterých je kolem nás nejvíc a asi nás všechny napadne pampeliška. Je to sice nepříjemný plevel, ale taky bezvadná léčivka. Kořen můžeme využít k zmírnění zažívacích potíží, spolu s řebříčkem nám pomůže při jarní očistě krve a pokud ji smícháme s fazolovými lusky, pomůže diabetikům stabilizovat hladinu cukru v krvi.
    Dále jistě uvidíme kokošku pastuší tobolku. Tato léčivka staví krvácení, koupele z kokošky spolu se slézem pomáhají proti rozšířeným cévkám a syrová nať kokošky pomáhá ženám při nadměrném menstruačním krvácení. Samozřejmě můžeme využít i čaj nebo tinkturu.
    Další rostlinkou, kterou najdeme na našem trávníku, je sedmikráska a můžeme ji využít při prudkém nástupu horečky a při nachlazení ve formě čaje, do kterého přidáme ještě květ bezu černého, který má potopudný účinek.
    Když nás ještě k tomu začnou trápit hlasivky a bolest v krku, využijeme sléz a svízel syřišťový, nejlépe ze syrové drogy, nakrájené na kousky a přelité studenou vodou. Výluh můžeme použít po 3 hodinách, kdy jej mírně ohřejeme a pijeme po doušcích.
    Při jarní a podzimní očistě nám dobře poslouží kopřiva ve formě čaje nebo zeleného koktejlu, ale pozor není vhodná pro osoby s oslabenýma ledvinami a pro dlouhodobé užívání.
    Pokladem v zahrádce je kontryhel a komonice lékařská. Obě tyto byliny jsou vhodné pro ženy s klimakterickými obtížemi, neboť mírně ředí krev a uvolňují napětí v tkáních malé pánve.
    Při bolestech kloubů a otocích nám zase pomůže kořen lopuchu většího a vrbová kůra. Pijeme odvar, do kterého ještě můžeme pro zlepšení účinku přidat nať rozrazilu a nať jahodníku lesního.
    Takto můžeme pokračovat prakticky s každou rostlinou, kterou najdeme, jako je například velmi rozšířený plevel  peťour maloúborný. Koupele a čaj z peťouru pomáhají při ztuhlosti vaziva a bolestech kloubů.
    Ráda bych ještě upozornila na trnku, která rozkvétá mezi prvními stromy a její plody, byť velmi trpké shromažďují sluneční energii až do pozdního podzimu a mají tudíž velký účinek při celkovém vyčerpání. Sirup z trnek. spolu se šípky, je bezvadnou prevencí proti nachlazení.
    Pro dlouhé zimní večery si nachystáme třezalku tečkovanou, která uvolňuje napětí a regeneruje nervový systém. Dokáže také zlepšit naši vnímavost slunečních paprsků, kterých je v zimě málo, ale s pomocí třezalky je dokážeme lépe využít. Pijeme šálek čaje z třezalky na noc a to po dobu alespoň čtyř týdnů, protože její účinek nastupuje pomalu.
    Během zimy nás také často potrápí močový měchýř, takže bude dobré mít v zásobě nať přesličky rolní, celíku zlatobýlu, vřesu obecného a jestřabiny lékařské. Čaj pak můžeme pít ze směsi těchto bylin.
    Své povídání zakončím hlohem, který má významný účinek na naše srdce. Pomáhá zklidnit tepovou frekvenci a stabilizuje krevní tlak. Pro srdce je ovšem vždy nejlepší prevence a tak se raději s láskou podívejte kolem sebe a na chvíli se zastavte, zapomeňte na starosti a třeba se sejděte s přáteli u šálku léčivého čaje.